Stránky Ireny Jindrové

Přece jen jsou ještě mezi námi lidé,kteří mají srdce. Den před Vánocemi jsem šla do supermarketu dokoupit dárky,které jsem nestihla. Když jsem uviděla ten dav lidí, přešla mě chuť a začala jsem si říkat pro sebe: "Můžu tu čekat věčnost, nic nestíhám a ještě co všechno musím vyřídit... Vánoce začínají být čím dál tím stresovanější, kdyby se tak dal celý ten shon přespat!" Nakonec jsem se přece jenom probojovala do oddělení s hračkami a nadávat na ceny. Přitom jsem si říkala jestli si moje děti budou vůbec s těmi hračkami hrát. Když jsem tak bloudila po regálech zahlédla jsem malého chlapce asi 5ti letého. Tulil k sobě panenku a když tu hračku hladil po vlasech měl strašně smutný pohled. Potom se otočil k jedné starší paní s otázkou: ,, Babi si si jistá že nemám dost peněz, abych koupil tu panenku?" Sám víš že dost peněz nemáš odpověděla a poprosila vnuka aby na ni počkal že se jde na něco podívat a rychle odešla. Chlapec měl stále v rukách panenku. Nakonec jsem šla k němu a zeptala se ho komu chce tu panenku poupit. Tu chtěla moje sestřička k vánocům ze všeho nejvíc, povídá, byla si jistá, že jí panenku Ježíšek přinese pod stromeček. Tak když ji tak moc chtěla jistě jí ježíšek její přání splní, pokouším se utěšit chlapce. "Ne, ne, tam kde je, nemůže ježíšek přinést dárky. Chlapcovi oči zesmutněli. Sestřička usnula a tatínek povídal že maminka brzy půjde za ní aby se nebála, a až se znovu probudí tak se všichni setkáme a půjdeme za Ježíškem Ukázal mi fotku na, které byl s maminkou a sestřičkou a povídá. Myslel jsem si že by si tu panenku mohla vzít sebou zatím co bude spát. Mám rád maminku a nechci aby odešla. Tatínek, ale říkal že odejde spinkat se sestřičkou aby jí nebylo smutno. Potom se zase podíval svýma smutnýma očima na panenku. Rychle jsem si vyndala peněženku a nepozorovaně jsem si z ní vybrala peníze a řekla jsem chlapečkovi: ,,Pojď spočítáme tvoje korunky, třeba budou přeci jen na panenku stačit. Nepozorovaně jsem k jeho penězům přidala ti svoje a začali jsme společně počítat. Bylo dost na panenku a ještě mu i zůstalo. Chlapeček zavolal:"Děkuju Ti, Bože, že jsi mi dal dost peněz"! Pak se podíval na mě a řekl:,, Víte včera jsem prosil Boha, aby mi dal dost peněz na penenku, aby jí maminka mohla vzít sestřičce a on mě vyslechnul! Ještě jsem chtěl koupit mamince bílou růži, ale o to už jsem se neodvážil žádat. Ale ON mi dal víc a takhle mohu koupit panenku i bílé růže. Za pár minut se chlapečkova babička vrátila a odešli. Po střetnutí s chlapečkem jsem pokračovala v nákupech ale už v jiné náladě. Stále jsem na chlapce musela myslet! Potom jsem si vzpomněla na článek, který jsem četla před dvěma dny. Psalo se tam o opilém řidiči, který havaroval s jiným autem, v kterém seděla mladá žena se svojí dcerkou. Děvčátko na místě zemřelo a matka byla ve velmi kritickém stavu. Dva dny po mém setkání s chlapcem jsem si přečetla článek, který oznamoval, že chlapečkova maminka zemřela. Běžela jsem do květinářstvíkoupit kytici bílých růží a šla jsem na pohře Na místě, kde se můžou příbuzní naposledy rozloučit se svojí nejmilejší ležela mladá v truhle. V ruce bílou růži a vedle sebe měla položenou chlapečkovu fotku a panenku. S pláčem jsem opustila hřbitov. A také s pocitem že můj život se změnil. Láska, kterou chlapeček cítil ke své mamince a k sestřičce. Byla pro mě neuvěřitelná a nepředstavitelná. A jeden opilý řidič mu za setinu sekundy sebral obě, které tak miloval, maminku i sestřičku. Prosím řidiči připomeňte si tento příběh než se rozhodnete s alkoholem v krvi sednout za volant.